|
Poděkování
Děkuji za představení Slavní muži Almy Schindler - Mahler. Byl to pro mne skutečně bezvadný
zážitek. pokračování...
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Krajské kolo přehlídky tanečních oborů ZUŠ
(výsledky ZDE)
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Komáři z Klášterce si vytančili přímý postup do národní přehlídky
Klášterec nad Ohří
(otys) – Krajská přehlídka tanečních oborů ZUŠ, do níž postoupily choreografie vybrané odbornou porotou z jednotlivých okresů, proběhla 6. dubna v Ústí nad Labem. V tamním Severočeském divadle opery a baletu se představili děti ze ZUŠ ve Varnsdorfu, Bílině, Ústí nad Labem, Teplicích, Mostě, Litvínově, Žatci, Chomutově, Kadani a Klášterce nad Ohří. Posledně jmenovaná umělecká škola jela přitom do Ústí se čtyřmi choreografiemi. Jedna z nich postoupila přímo do národního kola, další si vysloužila návrh na postup, třetí odešla alespoň s oceněním.
Přímý postup do národní přehlídky a zároveň ocenění za pedagogickou práci a přirozený projev dětí získala choreografie Komáři. „Je to vzorová ukázka choreografické a pedagogické práce s dětmi ve věku 7 až 8 let. Děti perfektně zvládly prostor jeviště i hudební předlohu. Byly mezi nimi moc pěkně vytvořené a zvládnuté vztahy, které si uvědomovaly. Choreografie měla vývoj a cit pro rytmus,“ shodla se čtyřčlenná porota složená ze tří celorepublikově uznávaných tanečnic, choreografek a pedagožek v oblasti scénického tance a šéfsbormistra a dirigenta Ústecké filharmonie.
Návrhem na postup do národní přehlídky a rovněž oceněním za scénický tvar pak porota ohodnotila výkon kláštereckých tanečnic nad 18 let. Jejich Japonská inspirace měla velmi soustředěnou choreografii se začátkem a úžasným závěrem. Byla zpracována výborně jak po pohybové, tak i výtvarné stránce. Svou důležitost přitom sehrála rýže jako rekvizita, která byla opravdu všude.
„V případě třetí choreografie nám někteří porotci vytkli použití židlí jako rekvizit, neboť děti ve věku 9 až 10 let by to jistě zvládly i bez nich. Na druhou stranu jsme ovšem obdrželi za ni ocenění za poetický námět a jeho pohybového vyjádření. Děti tak celou porotu přesvědčily svým výkonem o pohybovém nadání,“ říká Zora Breczková, která vede taneční obor při ZUŠ v Klášterci nad Ohří.
Jak dodala, na své svěřence je právem hrdá. Dobrý pocit ji proto nezkazil ani fakt, že choreografie Voda v čase, čas ve vodě nezískala žádné ocenění. Porota sice ocenila zajímavé a hluboké téma, ale zároveň ho označila za velice těžké pro dívky ve věku od 10 do 11 let. Dobře naučenému chybí dosud duše, tedy více plynulosti a jemnosti v běhu tanečního děje.
Národní přehlídka tanečních oborů ZUŠ se bude konat v Pardubicích. Kromě kláštereckých dětí si z Chomutovska přímý postup a ocenění za umělecký projev získal duet ze ZUŠ v Chomutově s choreografií Me and
you. Další dvě postupující choreografie Mašlení a Kateřina, Týna, Lída pocházejí z dílny ZUŠ
E. Randové v Ústí nad Labem.
autor
Ota Schnepp
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tanečníci z klášterecké ZUŠ
se na krajské dětského scénického tance přehlídce neztratili
Klášterec nad Ohří (otys) – Šest želízek v ohni měla Základní umělecká škola v Klášterci nad Ohří na nedávné Krajské přehlídce dětských skupin scénického tance v Ústí nad Labem. Do Severočeského divadla opery a baletu se kromě kláštereckých zavítaly i děti od 7 do 15 let ze ZUŠ v Kadani, Bílině, Mostě a Ústí nad Labem. Celkem se divákům představily v devatenácti choreografiích.
„Podstatou přehlídky je setkání mladých tanečníků, jejich pedagogů a hlavně představení tvorby v oblasti dětského scénického tance na úrovni kraje. Odborná porota pak vybírá tu nejzajímavější choreografii, která má v sobě všechny složky tvůrčího procesu. Tedy pedagogický záměr, výběr správné hudební předlohy k tématu a jeho uplatnění. Dále naplnění tématu pohybem a výrazem, kostými, pohybem v prostoru a výtvarnou stránkou choreografie,“ říká Zora Breczková, která vede taneční obor při ZUŠ v Klášterci nad Ohří. Z její autorské dílny přitom pochází všech šest soutěžních choreografií a ve dvou případech i přizpůsobení lidové hudby pohybu malých tanečníků.
Všech šest kláštereckých choreografií ohodnotila porota kladně, i když k některým měla pochopitelně své výhrady. Nejlepší z nich pak odměnila zvláštním oceněním poroty. Jak k tomu Zora Breczková dodává, tato ocenění nejsou symbolem útěchy, ale ohodnocením práce pedagogů a jejich tanečníků. „Bohužel kapacita celostátní přehlídky je omezena, a tak může z kraje postoupit pouze jedna choreografie přímo a jen dvě mohou dostat takzvaný návrh na postup, o nichž pak rozhodne programová rada přehlídky. Aby ovšem porota mohla ohodnotit i další nepostupující, má pro ně v zásobě řadu zvláštních ocenění,“ vysvětluje Breczková,
Může být přitom sama se sebou i se svými svěřenci spokojena. Dešťové kapičky těch nejmenších získaly ocenění za dětskou hravost a pedagogické vedení. Jejich druhé vystoupení Komáři, bylo oceněno za vtip v tanci. Choreografie s názvem Holubičko kde jsi, byla oceněna za zpracování lidové písně a Zapomenuté panoptikum za vytvoření kostýmů ve smyslu divadelního ztvárnění tématu choreografie. Pouze scénické tance Hůlky a Voda v čase, čas ve vodě nebyly porotou oceněny. I když si oba vysloužila slova chvály, k dokonalosti jim podle poroty ještě pár maličkostí chybělo.
„Jako pedagog jsem velmi spokojena s našimi předvedenými choreografiemi. Chci pochválit všechny za krásné reprezentování naší umělecké školy a města Klášterce a poděkovat jim za píli a nadšení ke scénickému tanci a za odvedenou práci,“ uzavřela Zora Breczková.
Do celostátní přehlídky přímo postoupila ZUŠ Ústí nad Labem s choreografii Mašlení. Další dva návrhy na postup získaly choreografie z téže školy, a to Blázničky a Z ticha do ticha.
autor
Ota Schnepp
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
O festivalu Siraex…………… Lucie Krajnikovičová
Minulý rok jsem na tento festival odjížděla se smíšenými pocity. Byla to věc nová, neohmataná a já byla zvědavá jaké to bude. Vše předčilo mé očekávání a letos jsme se festivalu nemohla dočkat. Hodnotila bych ho za jednu z nejvydařenějších akcí, která má dle mě dlouhou a slibnou budoucnost. Pro mě jako pro seminaristu je samozřejmě nejdůležitější, kdo mě učí. Výběr lektorů je pestrý a troufám si tvrdit, že nikdy bych se pod jejich pedagogické vedení nedostala nebýt tohoto festivalu. Minulý rok nás vedla Mirka, letos Jaciel……………oba dva byli skvělí a jediné co můžu napsat je, že se přimlouvám, aby i nadále se na festivalu objevili jako lektoři. Velice přínosné a především nádherné jsou večery, nevím kdo se může pochlubit tím, že za jediný týden shlédl tolik úchvatných tanečníků, nejen od nás, ale i ze světa. Jedním dechem říkám, že tento festival má určitě smysl a pro mě je to týden, na který se budu vždy těšit. Na závěr chci smeknout před všemi, kteří tento festival pořádají i těm co pomáhají, jsou totiž i přes všechen stres a zařizování velice milí a ochotní.
DĚKUJI -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
 ----------------------------------------------------------------------------------------- 
----------------------------------------------------------------------------------------- Sympatické
portugalské tanečnice žasly nad okolní přírodou (zde) -----------------------------------------------------------------------------------------
Klášterec nad Ohří, festival Siraex aneb Tanec na konci světa 2007
Tak se nám narodil nový festiválek a nutno říci, že je to dítko vskutku zdárné. Malé, růžolící, trošku oplácané a milé.
V Klášterci nad Ohří vzniklo v letošním roce něco mezi festivalem a taneční dílnou. A těžko říci zda je to festival s taneční dílnou, nebo taneční dílna s festivalem. A v podstatě je to jedno. V každém případě se totiž podařilo, přes veškeré neduhy provázející každé zrození něčeho nového, vytvořit nečekaně kompaktní a fungující tvar. Zásluhu na tom jistě má i to, že všechny aktivity se odehrávaly na malé ploše v malebném prostředí zámku, zámeckého parku a blízkého okolí.
Pro mě osobně bylo milé, že se narodilo něco po čem jsem již dlouho toužil. Festival moderního tance, který by se dal přirovnat k festivalům divadelním. Něco co má potenci se neustále zlepšovat - a přitom už základ sám je na vysoké úrovni.
Organizátoři sestavili program, na jehož některé části jsem sice hleděl poněkud s despektem, ale který nakonec začal fungovat lépe než jsem čekal a po vyladění bude patřit určitě k tomu nejlepšímu, čeho se lze u nás o prázdninách zúčastnit. Navíc získali i zajímavé lektory pro výuku a citlivě koncipovali taneční večery. A v neposlední řadě umožnili diskutovat o viděném či prožitém na seminářích či rozborech, nebo zcela nezávazně, a o to upřímněji, na rautech.
Volba hostů, skladba jednotlivých přestavení a jejich řazení za sebou byla vcelku šťastná. Měla jak gradaci, tak zajímavost i pro „nezainteresované“ publikum. Zámecká Salla Terrena, ve které se všechna vystoupení konala, a která byla původně myšlena jen jako náhrada a z nouze ctnost, se projevila jako úžasný prostor se specifickou atmosférou. Nečekaný zájem lidí, kteří doslova obklopili taneční plochu i celou Salla
Terrenu, navíc postavil účinkující před problém, jak z představení koncipovaného pro kukátkové divadlo, udělat představení do arény. I diváci překvapili, a to nejen mne, svým množstvím, ale i skladbou (od mimin přes pubertální výrostky až po babičky) a spontaneitou v českých zemích nezvyklou.
Samozřejmě každé dítě má své nedostatky. Z některých se zkrátka normálně vyroste a jiné se dají odstranit třeba učením. A že rodiče učenliví jsou, ukázali již v průběhu festivalu. Navíc se ukázalo, že dítko má štěstí na dobré a přející příbuzné a možná i na sudičky.
Jen je ještě potřeba, aby se dítko naučilo pořádně křičet. Jako každý mrňous. Aby si lidi všimli, že tady je a že se má k světu. A já slibuju, že jestli budu mít to štěstí, abych se na něj mohl podívat až bude mít první narozeniny, tak přinesu dort. Se šlehačkou a se svíčkou.
Jan Schmidt
Jan Schmidt
Nositel Ceny Ministerstva kultury 2006 za Celoživotní přínos v oblasti amatérského a profesionálního tanečního a pohybového divadla.
Od roku 1987 je vedoucím a hlavním choreografem souboru tanečního a pohybového divadla BANDANCE.
|
